sobota 3. dubna 2010

Předpověď počasí.

pátek 2. dubna 2010

VESELÉ VELIKONOCE

Křesťané slaví Velký pátek. Bude i u nás dnem pracovního klidu?

Křesťané si dnes připomínají den ukřižování Ježíše Krista. Velký pátek je v řadě zemí dnem pracovního volna, v České republice to ale zatím neplatí. Novela zákona, která by tuto změnu přinesla už sice prošla senátem, poslanci se jí už ale asi do voleb zabývat nebudou.

Plnou podporu má senátní návrh u lidovců. Většině politických stran ale vadí ekonomický dopad dalšího dne pracovního klidu. Patří k nim například ODS. Potvrdil to její lídr Petr Nečas.

„Já to vidím jako možnost, myslím si, že by bylo správné, aby Velký pátek byl státním svátkem. Na druhé straně má-li být zaveden další volný den, musíme mít odvahu říci, který stávající volný den škrtneme. Zavádět další volný den totiž znamená dopad do ekonomiky, což si v současné situaci nemůžeme dovolit,“ řekl Nečas.

„Pokud to bude den bez pracovního volna, tak to asi dává smysl, jinak si ale myslím, že je to věc věřících a pro mě osobně to tedy má význam, ale myslím si, že většina české veřejnosti je ateistická, tak možná, že bychom jí do těchto svých věcí neměli tolik tahat,“ myslí si předseda ČSSD Jiří Paroubek.

Autoři návrhu zvažují i možnost, že by kvůli hospodářské krizi posunuli datum jeho účinnosti o dva až tři roky. Pokud by tedy novela úspěšně prošla sněmovnou, mohl by být Velký pátek svátkem nejdřív od roku 2012.

Řidiče na Slovensku o Velikonocích kontrolují i policistky v krojích.

Slováci si velikonoční svátky připomínají tradičně velmi důkladně. Asi sedmdesát procent slovenského obyvatelstva se hlásí ke katolické víře. Velký pátek je státním svátkem a život na mnoha místech Slovenska teď zpomalí svůj rytmus.

Už včera na Zelený čtvrtek začal tradiční hromadný úprk obyvatel Bratislavy směrem na východ. Slovenské železnice vypravily posilové spoje a rušno bylo i na hlavních silnicích. Slovenská policie pojala velikonoce jako dobrou příležitost k dopravní razii.

Chce si posvítit hlavně na šoféry posilněné alkoholem. Třeba v Žilině ale kontrolovaly řidiče policistky oblečené v krojích. Se sukní vykasanou nebývale vysoko se předkláněly do okének aut a vyprovázely motoristy na další cestu.

Za bezpečné velikonoční popíjení bojuje i prešovská radnice. MHD v Prešově bude v pondělí jezdit zadarmo, aby nikoho raději ani nenapadlo sednout za volant.

Italové jsou v šoku, nejlepší pizzu už nedělají oni, ale Francouzi.

Nic horšího snad Italy potkat nemohlo. Hrdost na národní pokrm - pizzu utrpěla totiž hodně hluboký šrám. Na výstavě Pizza and Pasta Expo v Paříži totiž ocenění pro nejlepší pizzu nezískali tradičně Italové, ale triumf jim "odcizili" francouzští kuchaři.
Prestižní ocenění pro nejlepší pizzu si poslední březnovou středu neodnesli italští mistři kuchaři ani samozvaní králové rychlého občerstvení z USA se svou pizzou s tradičně tlustým těstem.

Na pařížské kulinářské události nechyběli ti nejuznávanější italští pizzaři, o jejichž kvalitách se nikdo neodváží ani na vteřinu pochybovat. Jenže na francouzského kuchaře Rabaha Zaouiho jednoduše neměli.

Kvalitní těsto je základ.

Francouzský kuchař z Carcassonne po vyhlášení uvedl, že je oceněním velmi poctěn a částečně poodhalil, v čem tkví kouzlo jeho pizzy.

"Na dobrou pizzu je stěžejní mít dobré těsto. Pro mě osobně je nejdůležitější částí pizzy právě těsto. Přirovnal bych to k pánvičce, do které pak jen dám ingredience, které jsem si připravil. Připravíte-li kvalitní těsto, dali jste základ dobré pizze," uvedl Zaoui.

Francie je největším konzumentem pizzy v Evropě.

Zaouimu dal za pravdu i jeden z porotců Patrick Asfaux, který potvrdil, že skvělá základna pizzy byla kuchařovým velkým trumfem.

Francie je druhým největším konzumentem pizzy na světě hned po USA. Každý Francouz sní ročně v průměru 10 kilogramů pizzy. Kolébka pizzy Itálie je v její spotřebě až

Zpěvačka Nývltová hledá chlapa, dává si inzerát.

Zpěvačka Kamila Nývltová (20) je zoufalá. Nemůže najít žádného partnera. "Nikdo mě nechce, chlapi se mě asi bojí," přiznala Novinkám finalistka pěvecké soutěže X Factor.

"Já bych opravdu už moc chtěla přítele. Ale nemám štěstí. Když se mi nějaký líbí, tak většinou nemá zájem a naopak. Asi ze mě chlapi mají strach," prozradila smutně Novinkám Nývltová.
Mladičká zpěvačka se chytila na muzikálové scéně a před měsícem vydala své první sólové album. K titulní písni "Son Of A Preacher Man“ natočila videoklip, který jí v Silwer café pokřtili Leoš Mareš, Marian Vojtko a Pavel Novotný. "Všichni tři jsou zadaní, tak i u nich mám smůlu," smála se Kamila.
Mareš se sice rozvádí, ale je stále zamilovaný do modelky Gábiny Dvořákové, Vojtko randí s tanečnicí Libuškou Vojtkovou, bývalou manželkou Pepy Vojtka a Dana Hůlky a Pavel Novotný na křest dorazil se svojí partnerkou Veronikou.

"Klidně mi dejte inzerát. Třeba na mě někde princ, kterého bych jinak neměla šanci poznat, čeká," dodala se smíchem Nývltová.

Rušili sousedy hlučným sexem, museli vypadnout z bytu.

Mladý pár Michael Krug (25) a Nicole Kühnová (25) z východoněmeckého města Zwickau měl potíže. Musel se i se dvěma syny Collinem-Lukou (4) a Jasonem-Scotem (4 měsíce) vystěhovat z pronajatého bytu. Své sousedy totiž Michael s Nicole trvale obtěžovali hlasitým sexem.

"Jsme prostě hlučnější než jiní. Dlouho a krásně se milujeme," řekl Krug.

Michael a Nicole, jejichž trable sledovali reportéři serveru bild.de, ale nereptali. Obratem se odstěhovali do jiného bytu v Lipské ulici. Ten má vnitřní stěny silné 40 centimetrů a vnější dokonce 70 centimetrů. Nahoru do ložnice se chodí po schodech.

"Je to paráda! Tady si konečně užijeme nevázaného sexu. Bez toho, aby na nás co chvíli někdo zvonil," pochvaluje si Nicole.

Noví sousedé prý mají, na rozdíl od těch předchozích, pro páreček pochopení.

čtvrtek 1. dubna 2010

Předpověď počasí .

První pes žil ve společenství lidí v oblasti Středního východu.

Pes vznikl domestikací vlka. O tom už vědci delší dobu nepochybují. O kolébce "nejlepšího přítele člověka" se však vedou spory. Nyní odborníci našli odpověď.

Dlouho byl původ psích plemen odvozován od evropských vlků. Výsledky genetických analýz z poslední doby naznačovaly, že první psi byli chováni v jižní Číně a možná i v Africe.

Tým vedený Robertem Waynem z University of California v Los Angeles prozkoumal do detailů dědičnou informaci psů i vlků a došel k závěru, že pes byl poprvé domestikován na Středním východě.

Nejstarší domácí zvíře zdomácnělo ve stejné oblasti jako například skot, ovce nebo kozy, popřípadě klíčové zemědělské plodiny, jako je pšenice či ječmen.

Wayne a jeho kolegové získali vzorky dědičné informace 912 psů náležejících k 85 plemenům a k tomu i DNA 225 vlků z různých koutů světa – od Severní Ameriky, přes Evropu a Střední východ až po východní Asii. U každého vzorku prověřili genetici konfiguraci DNA na 48 tisících různých místech.

Nikdy předtím vědci neprozkoumali tak detailně tak rozsáhlý soubor psí a vlčí DNA.

Wayne prokázal podobnost psí DNA s dědičnou informací vlků ze vzorků získaných v Izraeli, Iránu a Saúdské Arábii. Detailněji však místo domestikace psa určit nedokázali. Výsledky svého bádání publikovali ve vědeckém týdeníku Nature.

Pomohly DNA čipy
Pes je bezkonkurenčně nejrůznorodější domácí zvíře. Osmdesát procent současných plemen je však velmi mladých. Vznikla až v několika posledních staletích. Jen omezená skupina psích plemen měří svou historii na tisíciletí.

K těmto starodávným plemenům patří například africký basenži, australský dingo, sibiřský husky, aljašský malamut nebo čínská plemena čau-čau a šarpej.

Malá skupina plemen, například čau-čau nebo šarpej, vykazuje určitou příbuznost s východoasijskými vlky. Wayne je přesvědčený, že tento pokrevní svazek je relativně nedávného data a dokazuje, že východoasijští psi byli dodatečně křížení s místními vlky. Příměs východoasijské vlčí krve však nedokládá východoasijský původ těchto psů.

Wayneho tým použil k výzkumu psí dědičné informace nejmodernější techniky. Varianty dědičné informace detekovali pomocí DNA čipů. Na těch bylo naneseno 48 tisíc krátkých úseků DNA tak, aby se na ně mohly vázat shodné úseky ze vzorku zkoumané DNA.

Pokud se ve vzorku daná varianta DNA nachází, váže se na přesně určené místo čipu. Obsazená a prázdná místa čipu je možné odlišit a tím se dá určit, jaké úseky DNA zkoumaný vzorek obsahoval. Lze tak odhalit různé varianty vybraných úseků DNA, jež se navzájem liší jen jediným písmenem genetického kódu. Je to podobné, jako kdybychom zjišťovali, zda se v určitém místě knihy nachází slovo " hlad" nebo "hrad".

Vytvoření takového čipu pro psí dědičnou informaci umožnil fakt, že (pes) patří mezi živočichy s kompletně přečteným genomem. Vyčíst ze záplavy údajů o DNA vlků a psů jejich vzájemnou příbuznost není nijak jednoduché a genetici museli spojit síly s odborníky z oboru bioinformatiky.

Ti vyhodnotili data o struktuře dědičné informace pomocí komplikovaných počítačových programů a odhalili tak vazby mezi různými plemeny psů a vlky z rozličných koutů světa.

Nová plemena lidé zřejmě nešlechtili "na zelené louce". Vzali stávající plemena používaná pro daný účel, křížili je a vybírali z nich zvířata, která jim nejlépe vyhovovala.

Nový pastevecký (pes) tak vznikl ze starších plemen používaných pro pastevecké účely, zatímco nová plemena retrívra, jež jsou určena pro aportování ulovené zvěře, vznikala ze psů využívaných k lovu.

Porovnání vlčí a psí DNA odhalilo oblasti, které prodělaly při domestikaci největší proměny. Geny, které se v těchto úsecích DNA nacházejí, však teprve čekají na bližší prozkoumání.

Ropuchy vědí o zemětřesení pět dní dopředu, zjistili vědci.

Nevábné a mokré ropuchy mají neobyčejný dar. Italští vědci zjistili, že umí vycítit blížící se zemětřesení a pět dní dopředu zmizet. Podobné chování divokých živočichů bylo již zaznamenáno, ale při loňském ničivém zemětřesení v L'Aquila se ho podařilo zdokumentovat.

Vědci podle listu Independent sledovali chování přibližně stočlenné kolonie ropuch v italském jezírku, které náhle do jedné zmizely 1. dubna 2009. Nebyl to apríl. O pět dní později oblast postihly otřesy o síle odpovídající 6,3 stupně na Richterově stupnici. Jezírko je vzdálené 74 kilometrů od zemětřesením nejhůře postiženého města L'Aquila.
Vědci nenašli žádné jiné vysvětlení, proč ropuchy tak náhle zmizely, než to, že dokáží vycítit blížící se pohromu. Navíc jen pár dní po otřesech se ropuchy do jezírka vrátily.
Vědci předpokládají, že se přesunuly do bezpečnějších vyšších poloh, nebo se zahrabaly do hlíny.

Zprávy o zvláštním chování zvířat před pohromami nejsou neobvyklé. Většinou jsou však uváděny až na základě vyprávění po katastrofických událostech a dají se jen špatně ověřit. V tomto případě se však jednalo o dlouhodobě sledované jezero a kolonii žab. Jejich několikadenní emigrace se nedala spojit s žádnou změnou v počasí.

"Zjištěné údaje ukazují, že žáby dokázaly rozpoznat jevy předcházející zemětřesení, jako je únik některých plynů a nabitých částic," uvedla Rachel Grantová z Open University.

Ruští vědci již dříve upozornili na možnost, že ropuchy jsou schopné rozpoznat radioaktivní radon nebo přítomnost nabitých částic v ionosféře.

Tento šestý smysl možná souvisí s tím, že ropuchy při zemětřesení ohrožují sesuvy půdy.

Saturnova "Hvězda smrti" má podivnou tepelnou stopu.

Saturnův měsíc Mimas byl už dříve překřtěn na Hvězdu smrti, protože se díky velkému kráteru podobá ničivé zbrani Impéria v šestidílném velkofilmu Hvězdné války. Nyní však překvapil vědce, když sonda Cassini pořídila jeho tepelnou stopu. Připomíná Pac-Mana ze stařičké počítačové hry.

Odborníci v NASA očekávali, že rozložení teplot na Saturnově měsíci bude mít běžný elipsoidní tvar s plynule přecházejícím rozhraním. Místo toho se objevila výseč s horký bodem. Snímek měsíce, který má v průměru téměř 400 kilometrů, byl pořízen 14. února.

Pac-Manovský obrazec ukazuje teplejší oblasti, zbytek měsíce je mnohem chladnější. Co způsobila tak neobvyklé rozložení, není vědcům zatím zcela jasné.

Předpokládá se, že měsíc Mimas je tvořen především z ledu s minimálním množstvím horniny. John Spencer z týmu, který analyzuje data z mise sondy Cassiny, předpokládá, že vysvětlením neobvyklého tepelného obrazu je rozdíl mezi odlišně hustými vrstvami na měsíčním povrchu - jako rozdíl mezi ledovými plotnami a místy s prašanem na sjezdovce.

Led sluneční paprsky a teplo odráží, zatímco prašan ho pohlcuje. Nicméně, přes takové vysvětlení vědci netuší, jak takové vrstvy na měsíci vznikly.