Historik Liou Čchen-šan v oficiálních čínských novinách odhalil, že byl svět v roce 1969 na pokraji nukleární apokalypsy. Moskva byla odhodlaná při hraničním sporu s Pekingem použít jaderné zbraně. Rusy odradil až zásah Spojených států, které pohrozily třetí světovou válkou.
Liou Čchen-šan se ve své práci zabýval pěti momenty čínské historie, kdy říši středu hrozilo jaderné nebezpečí. Podle něj byla hrozba největší v roce 1969 při hraničním sporu mezi Moskvou a Pekingem, během něhož zahynulo na obou stranách tisíc lidí.
Historik podle listu The Daily Telegraph píše, že o ruském plánu rozdrtit čínské nebezpečí jadernými zbraněmi informovali Washington ruští diplomaté. Zároveň oficiální místa požádali, aby Spojené státy zachovaly neutralitu.
Představitelé USA ale Rusům sdělili, že nebudou jen nečinně přihlížet a po napadení Číny zahájí svůj vlastní jaderný útok proti Sovětskému svazu. Výhrůžka zapůsobila a přinutila obě země vyřešit hraniční spor u jednacího stolu.
Američané hrozili Moskvě jaderným útokem.
Liou Čchen-šan svá tvrzení opírá o citace tehdejších ruských ministrů a diplomatů. V polovině října 1969 prý sovětský premiér Alexej Kosygin informoval Leonida Brežněva, že Washington vypracoval "detailní plány" na jadernou válku proti SSSR, pokud Sověti napadnou Čínu.
V podobném duchu Brežněva informoval i Anatolij Dobrynin, tehdejší sovětský velvyslanec ve Washingtonu. "Pokud podnikneme na Čínu nukleární útok, budou to (Američané) pokládat za začátek třetí světové války," řekl Dobrynin s tím, že Američané Rusy od útoku zrazovali.
Podle čínského historika představoval Sovětský svaz pro USA větší hrozbu než Čína a v zájmu Američanů bylo podporovat Peking, aby vyvážil sovětskou moc. Nixon se v případě nukleární války také obával o životy 250 tisíc vojáků USA v Pacifiku.
The Daily Telegraph také uvažuje o tom, jestli má Liou speciální přístup k materiálům ze státního archivu. Podle britského listu je to možné vzhledem k tomu, že texty vyšly v listu schváleném stranou.
úterý 18. května 2010
Číňané chtějí koupit český pavilon na Expo 2010.
Šanghaj - Číňané mají zájem o český pavilon na světové výstavě Expo 2010. Chtělo by ho získat město v blízkosti Šanghaje, které už prý i vytipovalo místo, kam by mohl být přemístěn. Generální komisař české účasti Pavel Stehlík dnes novinářům řekl, že začne jednat o prodeji pavilonu. Česku by se tak mohly částečně vrátit náklady na vytvoření prezentace.
Stát na českou přítomnost na výstavě v Číně vyčlenil půl miliardy korun, připomněl dnes v Šanghaji český ministr zahraničí Jan Kohout. Pavilon by po skončení výstavy mohl sloužit v komerční oblasti. Pravděpodobně by v něm mohla být, ovšem v kopii, i v Česku proslavená zlatá slza, která je součástí instalace na vytváření osobních parfémů. Reliéfy zpod sochy Jana Nepomuckého, které byly přivezeny jako symbol štěstí z Karlova mostu, budou ale každopádně vráceny do Prahy, zdůraznil Stehlík.
"Reliéfy musíme vrátit do Čech, zlatou kapku máme půjčenou, ale protože každé sochařské dílo je možné vyrobit v šesti originálech, tak si myslím, že tam je prostor i pro jednání o zlaté kapce," uvedl Stehlík na adresu instalace od Federika Díaze.
Za dva týdny od otevření výstavy Plody civilizace ji navštívilo půl milionu lidí. V pavilonu je přes dvacet exponátů či výstava o čínském opičím králi. Dnes se na výstavišti koná český národní den s kulturním programem.
Stehlík uvedl, že před případným prodejem pavilonu ho musí podle zákona nabídnout českým státním institucím, zda o něj nemají zájem. "Teprve poté, co řeknou, že to nechtějí, můžeme jednat o prodeji," upřesnil. Kdy by se věcí mohla zabývat vláda, zatím nevěděl.
Místo, kde by v případě úspěchu jednání o prodeji pavilon mohl stát, Stehlík zatím tají. "Není to dál než 400 kilometrů od Šanghaje, je to relativně velké město a včera jsme měli jednání se starostou. Dohodli jsme se, že se sejdeme u nich a že si popovídáme, kde by to mohlo být," uvedl generální komisař. "Mně to přišlo jako krásná myšlenka, doufám, že najdeme nějakou cestu k dohodě," dodal.
Plášť českého pavilonu je bílý a je ozdoben černými puky. Ve srovnání s ostatními pavilony působí navenek střídmějším dojmem, uvnitř prý ale zaujímá neotřelostí.
Mezi dosud největší úspěchy českého a československého výstavnictví patřil bezesporu bruselský pavilon z roku 1958. Expozice tehdy získala nejvyšší ocenění - Zlatou hvězdu. Polokruhová restaurace Praha, která byla součástí pavilonu, je dnes umístěna v Letenských sadech v Praze. Diváky tehdy uchvátila i Laterna magika.
Již v roce 1937 patřil k vrcholům pařížské výstavy pavilon od architekta Jaromíra Krejcara. Budova ze skla a oceli, o níž se pochvalně vyjádřil i slavný funkcionalista Le Corbusier, se zařadila k vrcholům československé meziválečné architektury.
Ani vystavení reliéfů z Karlova mostu však není úplnou novinkou. Na montrealském Expo byly v roce 1967 podobně vystaveny třebechovický betlém, oltář mistra Pavla z Levoče nebo obrazy mistra Theodorika z Karlštejna.
Po několika méně úspěšných výstavách zaujala v roce 2000 v Hannoveru kopie karlštejnské kaple svatého Kříže, kterou navštívilo 1,8 milionu lidí. Interaktivní Zahradu hudby pak zhlédl v japonském Aiči v roce 2005 téměř stejný počet návštěvníků.
Stát na českou přítomnost na výstavě v Číně vyčlenil půl miliardy korun, připomněl dnes v Šanghaji český ministr zahraničí Jan Kohout. Pavilon by po skončení výstavy mohl sloužit v komerční oblasti. Pravděpodobně by v něm mohla být, ovšem v kopii, i v Česku proslavená zlatá slza, která je součástí instalace na vytváření osobních parfémů. Reliéfy zpod sochy Jana Nepomuckého, které byly přivezeny jako symbol štěstí z Karlova mostu, budou ale každopádně vráceny do Prahy, zdůraznil Stehlík.
"Reliéfy musíme vrátit do Čech, zlatou kapku máme půjčenou, ale protože každé sochařské dílo je možné vyrobit v šesti originálech, tak si myslím, že tam je prostor i pro jednání o zlaté kapce," uvedl Stehlík na adresu instalace od Federika Díaze.
Za dva týdny od otevření výstavy Plody civilizace ji navštívilo půl milionu lidí. V pavilonu je přes dvacet exponátů či výstava o čínském opičím králi. Dnes se na výstavišti koná český národní den s kulturním programem.
Stehlík uvedl, že před případným prodejem pavilonu ho musí podle zákona nabídnout českým státním institucím, zda o něj nemají zájem. "Teprve poté, co řeknou, že to nechtějí, můžeme jednat o prodeji," upřesnil. Kdy by se věcí mohla zabývat vláda, zatím nevěděl.
Místo, kde by v případě úspěchu jednání o prodeji pavilon mohl stát, Stehlík zatím tají. "Není to dál než 400 kilometrů od Šanghaje, je to relativně velké město a včera jsme měli jednání se starostou. Dohodli jsme se, že se sejdeme u nich a že si popovídáme, kde by to mohlo být," uvedl generální komisař. "Mně to přišlo jako krásná myšlenka, doufám, že najdeme nějakou cestu k dohodě," dodal.
Plášť českého pavilonu je bílý a je ozdoben černými puky. Ve srovnání s ostatními pavilony působí navenek střídmějším dojmem, uvnitř prý ale zaujímá neotřelostí.
Mezi dosud největší úspěchy českého a československého výstavnictví patřil bezesporu bruselský pavilon z roku 1958. Expozice tehdy získala nejvyšší ocenění - Zlatou hvězdu. Polokruhová restaurace Praha, která byla součástí pavilonu, je dnes umístěna v Letenských sadech v Praze. Diváky tehdy uchvátila i Laterna magika.
Již v roce 1937 patřil k vrcholům pařížské výstavy pavilon od architekta Jaromíra Krejcara. Budova ze skla a oceli, o níž se pochvalně vyjádřil i slavný funkcionalista Le Corbusier, se zařadila k vrcholům československé meziválečné architektury.
Ani vystavení reliéfů z Karlova mostu však není úplnou novinkou. Na montrealském Expo byly v roce 1967 podobně vystaveny třebechovický betlém, oltář mistra Pavla z Levoče nebo obrazy mistra Theodorika z Karlštejna.
Po několika méně úspěšných výstavách zaujala v roce 2000 v Hannoveru kopie karlštejnské kaple svatého Kříže, kterou navštívilo 1,8 milionu lidí. Interaktivní Zahradu hudby pak zhlédl v japonském Aiči v roce 2005 téměř stejný počet návštěvníků.
neděle 16. května 2010
Jak poznat mrtvici: hrozbu prozradí úsměv.
Zatímco při srdečním infarktu umí lékaři pomoci pacientům zhruba šest hodin od prvních příznaků, u mozkové mrtvice jde o minuty. Mozek je v ohrožení, máte-li poruchy řeči, vidění a nedokážete udržet ruce natažené před sebou.
Jak poznat mrtvici.
Varovným signálem bývá svěšený koutek: když se člověk s podezřením na cévní mozkovou příhodu, jak se mrtvici odborně říká, pokusí usmát, koutky úst nedostane do stejné výšky.
Zasažený mrtvicí nedokáže udržet ruce natažené před sebou, jedna z nich začne rychle klesat.
Asi nejvíce vystraší poruchy řeči, postižení obvykle nejsou schopní dát dohromady smysluplnou větu.
Objevují se také poruchy vidění a úporné bolesti hlavy. Jestliže se tyto příznaky objeví, není nad čím přemýšlet - jediným dobrým řešením je rychlé přivolání sanitky. Anglicky mluvící země mají pro takové případy rčení "Time is brain", česky se může říct, že rychlé jednání zachrání mozek.
Co se děje při mrtvici.
Při mrtvici se nejčastěji uzavřou tepny, které zásobují mozek, může se to stát kvůli sraženině nebo takzvanému vmetku neboli embolii. Tomuto typu mrtvice se říká ischemická mozková příhoda. V obou případech je část mozku odříznuta a hrozí její nenávratné poškození. Jestliže se pacient dostane do rukou lékařů rychle, zvyšuje se naděje, že funkce mozku zůstanou zachovány a dlouhodobé postižení se sníží na minimum.
"Mozkové buňky kvůli absolutnímu nedostatku kyslíku a živin v centrální části postiženého místa odumírají během několika minut. Nervové buňky v jeho nejbližším okolí až za několik hodin," vysvětluje lékař Jan Fiksa z Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Se sanitkou do speciálního centra.
Záchranáři by měli při podezření na mozkovou mrtvici už rovnou směřovat do specializovaného iktového centra, kde mají všechny potřebné přístroje a zkušené odborníky na jednom místě. Je to důležité, protože se nesmí ztratit ani minuta, přitom je zapotřebí udělat spoustu vyšetření ještě předtím, než se přistoupí k samotné léčbě ucpané cévy. Kdyby pacient "cestoval" z jednoho konce nemocnice na druhý, uškodilo by mu to.
Lékař až podle vyšetření pozná, zda mrtvici opravdu způsobila nejčastější příčina, tedy již popisovaná sraženina. V pětině případů dochází k prasknutí cévy a následnému krvácení do mozku.
Specializovaná vyšetření pomocí počítačové tomografie (zkratka CT), magnetické rezonance (zkratka MR) nebo ultrazvukového vyšetření nejprve musí tento typ mozkové příhody vyloučit.
Každý typ se totiž léčí jiným způsobem, části pacientů s krvácivou mozkovou příhodou pomůže neurochirurgická operace, ale mnohé z nich lékaři zachránit nedokážou. Polovina lidí s krvácivou mozkovou příhodou umírá.
Jestliže se však jedná o ischemickou mozkovou příhodu, lékaři nejčastěji přistoupí k trombolýze - do žíly nebo do cévy aplikují látky, které rozpouštějí krevní sraženinu.
Jak poznat mrtvici.
Varovným signálem bývá svěšený koutek: když se člověk s podezřením na cévní mozkovou příhodu, jak se mrtvici odborně říká, pokusí usmát, koutky úst nedostane do stejné výšky.
Zasažený mrtvicí nedokáže udržet ruce natažené před sebou, jedna z nich začne rychle klesat.
Asi nejvíce vystraší poruchy řeči, postižení obvykle nejsou schopní dát dohromady smysluplnou větu.
Objevují se také poruchy vidění a úporné bolesti hlavy. Jestliže se tyto příznaky objeví, není nad čím přemýšlet - jediným dobrým řešením je rychlé přivolání sanitky. Anglicky mluvící země mají pro takové případy rčení "Time is brain", česky se může říct, že rychlé jednání zachrání mozek.
Co se děje při mrtvici.
Při mrtvici se nejčastěji uzavřou tepny, které zásobují mozek, může se to stát kvůli sraženině nebo takzvanému vmetku neboli embolii. Tomuto typu mrtvice se říká ischemická mozková příhoda. V obou případech je část mozku odříznuta a hrozí její nenávratné poškození. Jestliže se pacient dostane do rukou lékařů rychle, zvyšuje se naděje, že funkce mozku zůstanou zachovány a dlouhodobé postižení se sníží na minimum.
"Mozkové buňky kvůli absolutnímu nedostatku kyslíku a živin v centrální části postiženého místa odumírají během několika minut. Nervové buňky v jeho nejbližším okolí až za několik hodin," vysvětluje lékař Jan Fiksa z Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Se sanitkou do speciálního centra.
Záchranáři by měli při podezření na mozkovou mrtvici už rovnou směřovat do specializovaného iktového centra, kde mají všechny potřebné přístroje a zkušené odborníky na jednom místě. Je to důležité, protože se nesmí ztratit ani minuta, přitom je zapotřebí udělat spoustu vyšetření ještě předtím, než se přistoupí k samotné léčbě ucpané cévy. Kdyby pacient "cestoval" z jednoho konce nemocnice na druhý, uškodilo by mu to.
Lékař až podle vyšetření pozná, zda mrtvici opravdu způsobila nejčastější příčina, tedy již popisovaná sraženina. V pětině případů dochází k prasknutí cévy a následnému krvácení do mozku.
Specializovaná vyšetření pomocí počítačové tomografie (zkratka CT), magnetické rezonance (zkratka MR) nebo ultrazvukového vyšetření nejprve musí tento typ mozkové příhody vyloučit.
Každý typ se totiž léčí jiným způsobem, části pacientů s krvácivou mozkovou příhodou pomůže neurochirurgická operace, ale mnohé z nich lékaři zachránit nedokážou. Polovina lidí s krvácivou mozkovou příhodou umírá.
Jestliže se však jedná o ischemickou mozkovou příhodu, lékaři nejčastěji přistoupí k trombolýze - do žíly nebo do cévy aplikují látky, které rozpouštějí krevní sraženinu.
Nejzhoubnějším z nádorů je melanom.
Fronta na pražském Václavském náměstí se táhne desítky metrů, lidé se krčí pod deštníky. Žádný výprodej, žádný koncert. V téhle frontě se čeká na vyšetření kůže.
Devět lidí dostalo včera horší zprávu. Lékaři u nich diagnostikovali maligní melanom, nejzhoubnější nádor kůže. Jiné – také zhoubné, ale méně nebezpečné nádory – objevili u dalších padesáti lidí.
"Většinou sem přicházejí lidé, kteří mají nějaké podezření. Proto je číslo tak vysoké, není to běžný vzorek populace," vysvětluje Petr Arenberger, přednosta dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Přesto zdůrazňuje, že případů melanomu přibývá. Za posledních třicet let čtyřnásobně.
Smutná statistika.
Melanom patří mezi nejzhoubnější nádory. Rychle metastázuje do dalších částí těla.
Nejdůležitější je odhalit ho včas, proto dermatologové z vinohradské nemocnice už počtvrté vyšetřovali pacienty ve stanu na náměstí. A přidají se k nim další lékaři. V rámci jiného projektu Zachraňte si kůži se objeví další provizorní vyšetřovny v Brně, Liberci, Plzni, Ostravě a znovu v Praze.
Česko je na devátém místě ve výskytu melanomu u mužů a na devatenáctém místě u žen. Zatímco ještě v roce 1970 stanovili tuto diagnózu lékaři u tří pacientů na 100 tisíc obyvatel, v roce 2008 už jich bylo šestnáct. "Statistiky za loňský rok ještě nejsou, ale podle odhadů se to opět zvýšilo – zhruba na dvacet," říká profesor Arenberger.
Více se opalujeme (i v soláriích), za teplem jezdíme i v zimě, přitom slunce je kvůli ozonové díře stále nebezpečnější.
Přesto mnoho lidí podceňuje vznikající problém, hlavně nesledují změny pigmentových skvrn.
"Nedávno se v mé ordinaci objevil mladý muž a jen náhodou jsem na jeho krku zachytil podezřelou pigmentovou lézi – začínající zhoubný melanom, o němž neměl ponětí. Denně nosil košili s tuhým límcem a znaménko dráždil. Navíc byl častým návštěvníkem solária," říká kožní specialista České průmyslové zdravotní pojišťovny Jiří Řepišťák.
Pokud se nepodaří odhalit melanom včas, dalších pět let přežije jen polovina pacientů. U rakoviny prsu je to 95 procent. "Přitom když se objeví nádor včas, bývá pravděpodobnost vyléčení téměř stoprocentní," podotýká lékařka Jana Hercogová z České akademie dermatovenerologie.
Nejohroženější bývá skupina mezi pětadvaceti a pětatřiceti roky. Do stanu pod sochou svatého Václava však včera přicházeli i starší lidé. "Mám špatnou zkušenost s bývalou lékařkou, nevěřím jí. Ani se nezvedla od stolu, když jsem chtěla vyšetřit. Proto jsem šla sem, tady je to příjemnější," vysvětlovala osmašedesátiletá Marcela Gregarová, než vyšla ven. Fronta se v tu chvíli táhla asi dvě stě metrů od stanu. Bez ohledu na déšť.
Melanom na uchu.
Jak vypadá melanom.
Zhruba 30 až 50 % melanomů vznikne na podkladě pigmentového znaménka.
Je chybné se domnívat, že rizikové znaménko je až takové, které začne svědit, krvácet nebo se kolem něj utvoří zánět. Toto jsou pozdní příznaky rozvoje většinou již maligního melanomu.
Rizikové znaménko je asymetrické, nemá ostré ohraničení, je větší než 5 milimetrů, mění barvu, tvar, velikost, svědí a krvácí.
Jedná-li se o maligní melanom, je nezbytně nutné, aby jej lékaři co nejdříve odstranili.
Kdy si dát pozor.
Na vyšetření by měl zajít každý, kdo patří do některé z následujících rizikových skupin:
1. Rakovina se objevila u někoho jiného z rodiny.
2. Má světlý typ kůže.
3. Opakovaně se opaluje v soláriu.
4. Nadměrně se sluní venku.
5. V dětství se opakovaně spálil na sluníčku.
6. Trpí jinou nezhoubnou formou kožních nádorů.
7. V minulosti se už objevila rakovina kůže.
8. Má oslabený imunitní systém.
9. Větší množství znamének (více než padesát).
Experti přitvrdili: solária způsobují rakovinu.
Polovina mladých českých žen reálně riskuje, že dostane rakovinu kůže. Až dosud platilo, že solária "mohou způsobovat" rakovinu. Teď experti konstatovali, že ji "způsobují". Sluneční lůžko se dostalo na stejnou úroveň jako cigarety nebo azbest.
Devět lidí dostalo včera horší zprávu. Lékaři u nich diagnostikovali maligní melanom, nejzhoubnější nádor kůže. Jiné – také zhoubné, ale méně nebezpečné nádory – objevili u dalších padesáti lidí.
"Většinou sem přicházejí lidé, kteří mají nějaké podezření. Proto je číslo tak vysoké, není to běžný vzorek populace," vysvětluje Petr Arenberger, přednosta dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Přesto zdůrazňuje, že případů melanomu přibývá. Za posledních třicet let čtyřnásobně.
Smutná statistika.
Melanom patří mezi nejzhoubnější nádory. Rychle metastázuje do dalších částí těla.
Nejdůležitější je odhalit ho včas, proto dermatologové z vinohradské nemocnice už počtvrté vyšetřovali pacienty ve stanu na náměstí. A přidají se k nim další lékaři. V rámci jiného projektu Zachraňte si kůži se objeví další provizorní vyšetřovny v Brně, Liberci, Plzni, Ostravě a znovu v Praze.
Česko je na devátém místě ve výskytu melanomu u mužů a na devatenáctém místě u žen. Zatímco ještě v roce 1970 stanovili tuto diagnózu lékaři u tří pacientů na 100 tisíc obyvatel, v roce 2008 už jich bylo šestnáct. "Statistiky za loňský rok ještě nejsou, ale podle odhadů se to opět zvýšilo – zhruba na dvacet," říká profesor Arenberger.
Více se opalujeme (i v soláriích), za teplem jezdíme i v zimě, přitom slunce je kvůli ozonové díře stále nebezpečnější.
Přesto mnoho lidí podceňuje vznikající problém, hlavně nesledují změny pigmentových skvrn.
"Nedávno se v mé ordinaci objevil mladý muž a jen náhodou jsem na jeho krku zachytil podezřelou pigmentovou lézi – začínající zhoubný melanom, o němž neměl ponětí. Denně nosil košili s tuhým límcem a znaménko dráždil. Navíc byl častým návštěvníkem solária," říká kožní specialista České průmyslové zdravotní pojišťovny Jiří Řepišťák.
Pokud se nepodaří odhalit melanom včas, dalších pět let přežije jen polovina pacientů. U rakoviny prsu je to 95 procent. "Přitom když se objeví nádor včas, bývá pravděpodobnost vyléčení téměř stoprocentní," podotýká lékařka Jana Hercogová z České akademie dermatovenerologie.
Nejohroženější bývá skupina mezi pětadvaceti a pětatřiceti roky. Do stanu pod sochou svatého Václava však včera přicházeli i starší lidé. "Mám špatnou zkušenost s bývalou lékařkou, nevěřím jí. Ani se nezvedla od stolu, když jsem chtěla vyšetřit. Proto jsem šla sem, tady je to příjemnější," vysvětlovala osmašedesátiletá Marcela Gregarová, než vyšla ven. Fronta se v tu chvíli táhla asi dvě stě metrů od stanu. Bez ohledu na déšť.
Melanom na uchu.
Jak vypadá melanom.
Zhruba 30 až 50 % melanomů vznikne na podkladě pigmentového znaménka.
Je chybné se domnívat, že rizikové znaménko je až takové, které začne svědit, krvácet nebo se kolem něj utvoří zánět. Toto jsou pozdní příznaky rozvoje většinou již maligního melanomu.
Rizikové znaménko je asymetrické, nemá ostré ohraničení, je větší než 5 milimetrů, mění barvu, tvar, velikost, svědí a krvácí.
Jedná-li se o maligní melanom, je nezbytně nutné, aby jej lékaři co nejdříve odstranili.
Kdy si dát pozor.
Na vyšetření by měl zajít každý, kdo patří do některé z následujících rizikových skupin:
1. Rakovina se objevila u někoho jiného z rodiny.
2. Má světlý typ kůže.
3. Opakovaně se opaluje v soláriu.
4. Nadměrně se sluní venku.
5. V dětství se opakovaně spálil na sluníčku.
6. Trpí jinou nezhoubnou formou kožních nádorů.
7. V minulosti se už objevila rakovina kůže.
8. Má oslabený imunitní systém.
9. Větší množství znamének (více než padesát).
Experti přitvrdili: solária způsobují rakovinu.
Polovina mladých českých žen reálně riskuje, že dostane rakovinu kůže. Až dosud platilo, že solária "mohou způsobovat" rakovinu. Teď experti konstatovali, že ji "způsobují". Sluneční lůžko se dostalo na stejnou úroveň jako cigarety nebo azbest.
Plíce si pamatují i jedinou cigaretu. Podívejte se, jak vypadají po letech.
Výfukové plyny z aut obsahují méně škodlivin než tabákový kouř. Stačí v životě vykouřit jedinou cigaretu a vaše plíce to poznamená navždycky. Dehtové látky zůstanou v plicních sklípcích až do smrti. Mnohdy předčasné.
Plíce jsou vstupní branou cigaretového kouře do těla. "Kouřením jsou plíce zasaženy nejvíc, i když cigaretový kouř poškozuje úplně všechny části těla včetně cév, ledvin, mozku, kostí nebo chrupavek," řekla iDNES.cz doktorka Eva Králíková z Ústavu hygieny a epidemiologie a Centra pro závislé na tabáku.
Plíce si "pamatují" i jedinou vykouřenou cigaretu. "Některé škodliviny z tabákového kouře se v plicích ukládají, a to hned od první cigarety," konstatuje Králíková a jako příklad uvádí dehtové látky.
Cigaretový kouř ovšem obsahuje více než 4 tisíce chemikálií. Jejich vliv na funkci a poškození plic je velmi individuální. Podle citlivosti každého člověka.
Proč musí kuřák kašlat.
V dýchacích cestách kuřáků vznikají záněty. "Malé vlasovité struktury na povrchu buněk dýchacích cest nazývané cilie, které svým kmitavým pohybem odstraňují nečistoty z povrchu dýchacích cest, přestanou správně pracovat," vysvětluje doktorka Králíková.
Ve velkých dýchacích cestách se pak tvoří více hlenu, což může být příčinou opakovaného kašle, kterému se říká chronická bronchitida. Ta je součástí takzvané chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), při níž se vykašlávají hleny.
Dýchací cesty se zúží, takže se vzduch obtížněji dostává do plic. Kuřák se začne zadýchávat.
Proč nemůže popadnout dech.
Vzduchové sklípky v plicích, kterým se říká alveoly, se postupně zničí. Poškozené sklípky pak nejsou schopné předat kyslík z vdechnutého vzduchu do krve a plíce tak nemohou zásobovat tělo dostatečným množstvím kyslíku.
"Tomu se říká emfyzém a je to další součást chronické obstrukční plicní nemoci. Pro kuřáka je pak stále obtížnější věnovat se aktivitám náročným na dech, jako je sport, tanec nebo zpěv. Nakonec má dušnost i v klidu," řekla iDNES.cz Eva Králíková.
A pak tu je samozřejmě velké riziko rakoviny - 90 procent nádorů plic je kvůli kouření. Ještě více kuřáků ale zemře na nemoci srdce a cév.
Proč se vyplatí přestat.
Ukládání dehtu v plicích odpovídá zhruba počtu vykouřených cigaret. "Postižení plicních funkcí a vznik nádoru je individuální, i když obecně platí, že s větší dávkou se riziko zvyšuje," připomíná doktorka Králíková.
Dehtové látky přitom v plicích zůstanou až do smrti. Chronická obstrukční plicní nemoc představuje nenávratné poškození plic. I když některé funkce se po definitivním skončení kouření mohou obnovit - například činnost řasinkových buněk.
"Už po čtyřiadvaceti hodinách od poslední cigarety také klesá riziko infarktu, a to asi o třetinu. Do roka dokonce o polovinu," říká Králíková.
Proč zabíjí i pasivní kouření.
Vysokému riziku ovšem vystavují své plíce i nekuřáci, kteří ovšem velmi často a pravidelně chodí do zakouřených prostor, například do hospody.
"Pasivní kouření poškozuje plíce zhruba stejným způsobem jako kouření aktivní, i když u pasivního kuřáka je dávka jedovatých látek vždy menší, než kdyby sám kouřil," upozorňuje doktorka Eva Králíková.
Mezi personálem, který pracuje v zakouřených restauracích, je podle Králíkové prokázaný větší výskyt chronické obstrukční plicní nemoci, rakoviny plic a dalších chorob.
V CIGARETÁCH JE ASI 4000 CHEMIKÁLIÍ.
Hlavní látkou je nikotin, kterého je v cigaretě asi 15 miligramů. Do těla se vstřebají asi 2 miligramy bez ohledu na to, kolik je napsáno na krabičce. V tabákovém kouři bylo odhaleno rovněž 60 látek s rakovinotvornými účinky.
V tabákovém kouři jsou i látky, které ovlivňují genetickou informaci v DNA nebo sloučeniny zhoršující schopnost počít dítě.
Mezi toxické látky patří amoniak, oxid uhelnatý, kyanid nebo formaldehyd. Kouř rovněž dráždí oči a dýchací systém.
V místnostech, kde se kouří, byla naměřena zvýšená koncentrace radioaktivního polonia.
Plíce jsou vstupní branou cigaretového kouře do těla. "Kouřením jsou plíce zasaženy nejvíc, i když cigaretový kouř poškozuje úplně všechny části těla včetně cév, ledvin, mozku, kostí nebo chrupavek," řekla iDNES.cz doktorka Eva Králíková z Ústavu hygieny a epidemiologie a Centra pro závislé na tabáku.
Plíce si "pamatují" i jedinou vykouřenou cigaretu. "Některé škodliviny z tabákového kouře se v plicích ukládají, a to hned od první cigarety," konstatuje Králíková a jako příklad uvádí dehtové látky.
Cigaretový kouř ovšem obsahuje více než 4 tisíce chemikálií. Jejich vliv na funkci a poškození plic je velmi individuální. Podle citlivosti každého člověka.
Proč musí kuřák kašlat.
V dýchacích cestách kuřáků vznikají záněty. "Malé vlasovité struktury na povrchu buněk dýchacích cest nazývané cilie, které svým kmitavým pohybem odstraňují nečistoty z povrchu dýchacích cest, přestanou správně pracovat," vysvětluje doktorka Králíková.
Ve velkých dýchacích cestách se pak tvoří více hlenu, což může být příčinou opakovaného kašle, kterému se říká chronická bronchitida. Ta je součástí takzvané chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), při níž se vykašlávají hleny.
Dýchací cesty se zúží, takže se vzduch obtížněji dostává do plic. Kuřák se začne zadýchávat.
Proč nemůže popadnout dech.
Vzduchové sklípky v plicích, kterým se říká alveoly, se postupně zničí. Poškozené sklípky pak nejsou schopné předat kyslík z vdechnutého vzduchu do krve a plíce tak nemohou zásobovat tělo dostatečným množstvím kyslíku.
"Tomu se říká emfyzém a je to další součást chronické obstrukční plicní nemoci. Pro kuřáka je pak stále obtížnější věnovat se aktivitám náročným na dech, jako je sport, tanec nebo zpěv. Nakonec má dušnost i v klidu," řekla iDNES.cz Eva Králíková.
A pak tu je samozřejmě velké riziko rakoviny - 90 procent nádorů plic je kvůli kouření. Ještě více kuřáků ale zemře na nemoci srdce a cév.
Proč se vyplatí přestat.
Ukládání dehtu v plicích odpovídá zhruba počtu vykouřených cigaret. "Postižení plicních funkcí a vznik nádoru je individuální, i když obecně platí, že s větší dávkou se riziko zvyšuje," připomíná doktorka Králíková.
Dehtové látky přitom v plicích zůstanou až do smrti. Chronická obstrukční plicní nemoc představuje nenávratné poškození plic. I když některé funkce se po definitivním skončení kouření mohou obnovit - například činnost řasinkových buněk.
"Už po čtyřiadvaceti hodinách od poslední cigarety také klesá riziko infarktu, a to asi o třetinu. Do roka dokonce o polovinu," říká Králíková.
Proč zabíjí i pasivní kouření.
Vysokému riziku ovšem vystavují své plíce i nekuřáci, kteří ovšem velmi často a pravidelně chodí do zakouřených prostor, například do hospody.
"Pasivní kouření poškozuje plíce zhruba stejným způsobem jako kouření aktivní, i když u pasivního kuřáka je dávka jedovatých látek vždy menší, než kdyby sám kouřil," upozorňuje doktorka Eva Králíková.
Mezi personálem, který pracuje v zakouřených restauracích, je podle Králíkové prokázaný větší výskyt chronické obstrukční plicní nemoci, rakoviny plic a dalších chorob.
V CIGARETÁCH JE ASI 4000 CHEMIKÁLIÍ.
Hlavní látkou je nikotin, kterého je v cigaretě asi 15 miligramů. Do těla se vstřebají asi 2 miligramy bez ohledu na to, kolik je napsáno na krabičce. V tabákovém kouři bylo odhaleno rovněž 60 látek s rakovinotvornými účinky.
V tabákovém kouři jsou i látky, které ovlivňují genetickou informaci v DNA nebo sloučeniny zhoršující schopnost počít dítě.
Mezi toxické látky patří amoniak, oxid uhelnatý, kyanid nebo formaldehyd. Kouř rovněž dráždí oči a dýchací systém.
V místnostech, kde se kouří, byla naměřena zvýšená koncentrace radioaktivního polonia.
Nadbytek kyseliny listové může škodit. Hrozí i rakovina.
Kyselina listová je pro lidský organismus velmi důležitá a v těhotenství je doporučována jako prevence proti vrozeným vadám plodu. Jenže i pro ni platí, že všeho moc škodí. Nedávné výzkumy však ukazují, že nadměrný příjem folacinu může zvyšovat riziko rakoviny.
Kyselina listová prokazatelně chrání plod v těle matky. V roce 1998 se začalo s fortifikací obilovin, což je obohacování o kyselinu listovou, a od té doby klesl počet vrozených vývojových vad o 19 procent. Mnoho potravinářských společností obohacuje obiloviny a rýži o kyselinu listovou, což je vlastně syntetická forma vitamínu B, jinak také folacinu či folátu.
Fortifikované folacinem jsou také snídaňové cereálie, různé müsli tyčinky nebo energetické nápoje. Pro ženy, které již neplánují děti, a stejně tak pro muže jakéhokoli věku jsou však nepřirozené dávky této živiny nevhodné a mohou být dokonce škodlivé
Studie zkoumají účinky folacinu.
Tématem kyseliny listové se v posledních letech zabývalo několik studií včetně americké práce publikované v Journal of the American Medical Association. Podle tohoto výzkumu může nadbytečný příjem kyseliny listové zvyšovat riziko vzniku rakoviny.
"Čím více se dozvídáme o kyselině listové, tím je jasnější, že dávat ji všem má opravdová rizika," varuje doktor David Smith, profesor farmakologie z univerzity v Oxfordu, který se výzkumem kyseliny listové rovněž zabýval.
Předávkování je jednoduché.
Profesor Smith dále upozornil, že pokud existuje živina, kterou se lze předávkovat, je to právě kyselina listová. Podle jeho slov je tento vitamín totiž všude kolem nás: v cereáliích, které snídáme, v chlebu, který obědváme, v müsli tyčinkách, které svačíme, i v potravinových doplňcích, které mnoho z nás pravidelně užívá.
Doporučovaná dávka pro těhotné ženy je 400 mcg (mikrogramů) denně. V některých cereáliích je však toto množství obsaženo již v tak malé porci, že je jednoduché si dát dvojnásobek. Snídani pak můžete ještě zapít nápojem obohaceným o tento vitamín a dostanete do sebe megadávku už na začátku dne.
Hrozí rakovina tlustého střeva.
Největším rizikem je podle expertů rakovina tlustého střeva. Například v Chile byl loni zaznamenám dvojnásobný počet mužů a žen s rakovinou tlustého střeva od doby, kdy tato země začala v roce 2000 s fortifikací.
Doktor Joel Mason, ředitel Laboratoře vitamínů a vývoje rakoviny z Tuftské univerzity zase upozorňuje na studii Spojených států amerických a Kanady, která zjistila, že počet případů rakoviny tlustého střeva po letech trvalého poklesu zase vzrostl od roku 1990. To zhruba odpovídá době, kdy se v těchto zemích začaly potraviny uměle obohacovat.
Podle Masonových výpočtů ani lepší lékařská kontrola nemohla vysvětlit rozdíl, který jen v Americe dosáhl až 15 tisíc případů rakoviny navíc za rok v období mezi lety 1996 až 2000.
"Je to dostatečně kritická záležitost, která nemůže být ignorována," varoval doktor Mason.
Zvýšené riziko rakoviny plic a prostaty.
Jiné výzkumy spojují vysoké dávky kyseliny listové s rakovinou plic a prostaty. Norská studie pacientů s chorobami srdce poukazuje na zvýšení rizika rakoviny při užívání kyseliny listové a vitamínu B12.
Výsledky této studie byly zveřejněny poté, co britský úřad FSA doporučil povinnou fortifikace mouky kyselinou listovou. Norsko nepatří mezi státy, které obohacují potraviny o vitamíny a proti fortifikaci jsou rovněž švédští odborníci, kteří na základně výzkumů na zvířatech a pozorování lidí poukazují na urychlení rozvoje raných stádií rakoviny při vysokém příjmu kyseliny listové.
Až dosud se navíc mělo za to, že ani vysoký příjem tohoto vitamínu není toxický a nadbytek se snadno vylučuje močí. Bohužel nedávno vědci zjistili, že játra mají limitovanou schopnost metabolizovat syntetickou kyselinu listovou na přirozený folát, tudíž jakýkoli nadbytek pokračuje cirkulací do krevního oběhu.
Folát má svá pro i proti.
Extra dávky kyseliny listové mohou být smysluplné pro všechny dospělé lidi, protože mohou chránit před infarktem, mrtvicí nebo s věkem spojenou ztrátou paměti. Nicméně i tyto výhody jsou stále diskutovány.
Lidé potřebují přírodní folát, který se nalézá v listové zelenině, citrusových plodech a dalších potravinách, a strava bohatá na tyto potraviny je pokládána za zdravou. Nicméně mnoho odborníků věří, že kyselina listová má svá pro i proti. Velmi zjednodušeně řečeno zdravým lidem folát pomáhá, nemocným může ublížit.
Zhoubným buňkám nebo těm, které se mohou stát zhoubnými (až polovina lidí starších 60 let může mít předrakovinné polypy tlustého střeva a většina mužů středního věku má předrakovinné buňky v prostatě), může podle studie na zvířatech folát pomoci rozvinout se. Nadbytek folátu ve formě kyseliny listové pak v takových případech působí podobně, jako když se přilévá olej do ohně.
Fortifikace potravin je nyní velmi ožehavým tématem v mnoha zemích a podle vědců je zapotřebí dalších výzkumů, které by jasně prokázaly pozitiva a negativa fortifikace.
Důkazy o prospěchu a možném riziku z příjmu kyseliny listové by se podle britského Vědeckého poradního výboru pro výživu (SACN) měly přehodnotit za určité časové období, které by nemělo být delší než pět let.
Doporučení SACN.
Podle zprávy SACN by se měl individuální dlouhodobý příjem kyseliny listové z fortifikovaných potravin a doplňků nad doporučenou horní hranicí (1 mcg/den pro dospělé; nižší množství pro děti) vyloučit.
Podle SACN kromě žen, které chtějí otěhotnět, neexistují žádná specifická doporučení pro suplementaci kyselinou listovou pro ostatní populační skupiny (děti, ženy nad reprodukčním věkem, muže). Výjimkou jsou aktuální doporučení lékaře.
Osoby nad 50 let, které se rozhodly konzumovat doplňky kyseliny listové z preventivních důvodů, jsou vystaveny zvýšenému riziku vývoje rakoviny tlustého střeva a konečníku, pokud jejich denní příjem převyšuje doporučovaný příjem 200 µg kyseliny listové/den.
KYSELINA LISTOVÁ
Kyselina listová je potřebná pro metabolismus bílkovin, při tvorbě červených krvinek a při buněčném dělení. V přírodní formě je získávána ze zeleniny a ovoce a dalších potravin např: špenát, chřest, salát, fazole, hrách, pivo, slunečnicová semínka, pomeranče, ananas, meloun, grapefruit, banán, jahody, malina, brokolice, kukuřice, rajčata. Vstřebává se za přispění vitamínu B12 a vařením se téměř zničí.
Kyselina listová je ve vodě rozpustný vitamín ze skupiny B-komplexu, nazývá se též folacin, folát, vitamín B9 nebo acidum folicum.
Doporučuje se ve zvýšeném množství užívat v těhotenství, kdy napomáhá dělení buněk, podporuje růst plodu a snižuje výskyt vrozených vad nervového systému. Jedna studie ukázala, že nižší počet postižených dětí je způsobem rovněž tím, že kyselina listová vyvolává časné potraty poškozených plodů.
Nedostatek kyseliny listové způsobuje anémii, poruchy růstu či neplodnost.
Kyselina listová prokazatelně chrání plod v těle matky. V roce 1998 se začalo s fortifikací obilovin, což je obohacování o kyselinu listovou, a od té doby klesl počet vrozených vývojových vad o 19 procent. Mnoho potravinářských společností obohacuje obiloviny a rýži o kyselinu listovou, což je vlastně syntetická forma vitamínu B, jinak také folacinu či folátu.
Fortifikované folacinem jsou také snídaňové cereálie, různé müsli tyčinky nebo energetické nápoje. Pro ženy, které již neplánují děti, a stejně tak pro muže jakéhokoli věku jsou však nepřirozené dávky této živiny nevhodné a mohou být dokonce škodlivé
Studie zkoumají účinky folacinu.
Tématem kyseliny listové se v posledních letech zabývalo několik studií včetně americké práce publikované v Journal of the American Medical Association. Podle tohoto výzkumu může nadbytečný příjem kyseliny listové zvyšovat riziko vzniku rakoviny.
"Čím více se dozvídáme o kyselině listové, tím je jasnější, že dávat ji všem má opravdová rizika," varuje doktor David Smith, profesor farmakologie z univerzity v Oxfordu, který se výzkumem kyseliny listové rovněž zabýval.
Předávkování je jednoduché.
Profesor Smith dále upozornil, že pokud existuje živina, kterou se lze předávkovat, je to právě kyselina listová. Podle jeho slov je tento vitamín totiž všude kolem nás: v cereáliích, které snídáme, v chlebu, který obědváme, v müsli tyčinkách, které svačíme, i v potravinových doplňcích, které mnoho z nás pravidelně užívá.
Doporučovaná dávka pro těhotné ženy je 400 mcg (mikrogramů) denně. V některých cereáliích je však toto množství obsaženo již v tak malé porci, že je jednoduché si dát dvojnásobek. Snídani pak můžete ještě zapít nápojem obohaceným o tento vitamín a dostanete do sebe megadávku už na začátku dne.
Hrozí rakovina tlustého střeva.
Největším rizikem je podle expertů rakovina tlustého střeva. Například v Chile byl loni zaznamenám dvojnásobný počet mužů a žen s rakovinou tlustého střeva od doby, kdy tato země začala v roce 2000 s fortifikací.
Doktor Joel Mason, ředitel Laboratoře vitamínů a vývoje rakoviny z Tuftské univerzity zase upozorňuje na studii Spojených států amerických a Kanady, která zjistila, že počet případů rakoviny tlustého střeva po letech trvalého poklesu zase vzrostl od roku 1990. To zhruba odpovídá době, kdy se v těchto zemích začaly potraviny uměle obohacovat.
Podle Masonových výpočtů ani lepší lékařská kontrola nemohla vysvětlit rozdíl, který jen v Americe dosáhl až 15 tisíc případů rakoviny navíc za rok v období mezi lety 1996 až 2000.
"Je to dostatečně kritická záležitost, která nemůže být ignorována," varoval doktor Mason.
Zvýšené riziko rakoviny plic a prostaty.
Jiné výzkumy spojují vysoké dávky kyseliny listové s rakovinou plic a prostaty. Norská studie pacientů s chorobami srdce poukazuje na zvýšení rizika rakoviny při užívání kyseliny listové a vitamínu B12.
Výsledky této studie byly zveřejněny poté, co britský úřad FSA doporučil povinnou fortifikace mouky kyselinou listovou. Norsko nepatří mezi státy, které obohacují potraviny o vitamíny a proti fortifikaci jsou rovněž švédští odborníci, kteří na základně výzkumů na zvířatech a pozorování lidí poukazují na urychlení rozvoje raných stádií rakoviny při vysokém příjmu kyseliny listové.
Až dosud se navíc mělo za to, že ani vysoký příjem tohoto vitamínu není toxický a nadbytek se snadno vylučuje močí. Bohužel nedávno vědci zjistili, že játra mají limitovanou schopnost metabolizovat syntetickou kyselinu listovou na přirozený folát, tudíž jakýkoli nadbytek pokračuje cirkulací do krevního oběhu.
Folát má svá pro i proti.
Extra dávky kyseliny listové mohou být smysluplné pro všechny dospělé lidi, protože mohou chránit před infarktem, mrtvicí nebo s věkem spojenou ztrátou paměti. Nicméně i tyto výhody jsou stále diskutovány.
Lidé potřebují přírodní folát, který se nalézá v listové zelenině, citrusových plodech a dalších potravinách, a strava bohatá na tyto potraviny je pokládána za zdravou. Nicméně mnoho odborníků věří, že kyselina listová má svá pro i proti. Velmi zjednodušeně řečeno zdravým lidem folát pomáhá, nemocným může ublížit.
Zhoubným buňkám nebo těm, které se mohou stát zhoubnými (až polovina lidí starších 60 let může mít předrakovinné polypy tlustého střeva a většina mužů středního věku má předrakovinné buňky v prostatě), může podle studie na zvířatech folát pomoci rozvinout se. Nadbytek folátu ve formě kyseliny listové pak v takových případech působí podobně, jako když se přilévá olej do ohně.
Fortifikace potravin je nyní velmi ožehavým tématem v mnoha zemích a podle vědců je zapotřebí dalších výzkumů, které by jasně prokázaly pozitiva a negativa fortifikace.
Důkazy o prospěchu a možném riziku z příjmu kyseliny listové by se podle britského Vědeckého poradního výboru pro výživu (SACN) měly přehodnotit za určité časové období, které by nemělo být delší než pět let.
Doporučení SACN.
Podle zprávy SACN by se měl individuální dlouhodobý příjem kyseliny listové z fortifikovaných potravin a doplňků nad doporučenou horní hranicí (1 mcg/den pro dospělé; nižší množství pro děti) vyloučit.
Podle SACN kromě žen, které chtějí otěhotnět, neexistují žádná specifická doporučení pro suplementaci kyselinou listovou pro ostatní populační skupiny (děti, ženy nad reprodukčním věkem, muže). Výjimkou jsou aktuální doporučení lékaře.
Osoby nad 50 let, které se rozhodly konzumovat doplňky kyseliny listové z preventivních důvodů, jsou vystaveny zvýšenému riziku vývoje rakoviny tlustého střeva a konečníku, pokud jejich denní příjem převyšuje doporučovaný příjem 200 µg kyseliny listové/den.
KYSELINA LISTOVÁ
Kyselina listová je potřebná pro metabolismus bílkovin, při tvorbě červených krvinek a při buněčném dělení. V přírodní formě je získávána ze zeleniny a ovoce a dalších potravin např: špenát, chřest, salát, fazole, hrách, pivo, slunečnicová semínka, pomeranče, ananas, meloun, grapefruit, banán, jahody, malina, brokolice, kukuřice, rajčata. Vstřebává se za přispění vitamínu B12 a vařením se téměř zničí.
Kyselina listová je ve vodě rozpustný vitamín ze skupiny B-komplexu, nazývá se též folacin, folát, vitamín B9 nebo acidum folicum.
Doporučuje se ve zvýšeném množství užívat v těhotenství, kdy napomáhá dělení buněk, podporuje růst plodu a snižuje výskyt vrozených vad nervového systému. Jedna studie ukázala, že nižší počet postižených dětí je způsobem rovněž tím, že kyselina listová vyvolává časné potraty poškozených plodů.
Nedostatek kyseliny listové způsobuje anémii, poruchy růstu či neplodnost.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
Příspěvky
