++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++

96 KŘÍŽŮ - 96 LIDSKÝCH ŽIVOTU....

Polská hymna.

Polsko chystá pohřeb století.

Polsko se začalo chystat na největší pohřební obřad v historii státu. Do hlavního města se chystají státníci z celé Evropy i mnoha zemí světa. Svoji účast na smutečním obřadu, který by se měl konat v sobotu, ohlásil ruský prezident Dmitrij Medveděv, německá kancléřka Angela Merkelová a možná by mohl dorazit i americký prezident Barack Obama. Objevují se ale komplikace.

Jednak velice krátký termín na přípravu takové události. Jak se vyjádřil jeden západní diplomat působící ve Varšavě, "to by nestihl do soboty nikdo, ale Poláci to stihnou".

Pak je tu ale další problém. Po katastrofě letadla, které se při přistání doslova rozpadlo, postupuje velmi pomalu identifikace ostatků desítek obětí. Až po dvou dnech usilovné práce se v Moskvě, kam byla těla ze Smolensku převezena, podařilo konečně podle zbytků oblečení a jednoho šperku identifikovat ostatky první dámy Polska, prezidentovy manželky Marie Kaczynské.

Ta bude podle včerejšího vyjádření polské prezidentské kanceláře pohřbena spolu s manželem. Kde, to rozhodnou příbuzní prezidentského páru. Zítra má být v kapli prezidentského paláce ve Varšavě vystaveno Kaczynského tělo a během dne by měla do hlavního města doputovat i rakev s ostatky jeho manželky.

Podle polských médií se dosud podařilo spolehlivě identifikovat ostatky pouze 17 lidí z paluby zříceného vládního Tu-154. Naopak těla nejméně devíti lidí jsou stále uvězněna pod částmi vraku zříceného letadla u letiště ve Smolensku. Ruské úřady mluví o 24 identifikovaných.

Do Moskvy už přiletěly na dvě stovky příbuzných obětí, aby se podíleli na identifikaci svých blízkých, případně odevzdali vzorky DNA, které budou zřejmě v mnoha případech nutné pro konečný jasný verdikt.

Náměstí nebo katedrála.

Bylo již rozhodnuto, že přinejmenším na počátku smuteční slavnosti bude uctěna památka všech 96 obětí. Centrem smutečních obřadů se stane největší náměstí ve Varšavě, místo, kde se odehrávají nejdůležitější události polských dějin, Pilsudského náměstí na okraji Starého Města. Pokud by nepřálo počasí, které je tady ve Varšavě v posledních dnech značně proměnlivé, přesunuly by se smuteční obřady do nedaleké katedrály svatého Jana ve Starém Městě, která je varšavskou obdobou pražského Chrámu svatého Víta.

Polská vláda, která spolu s prezidentskou kanceláří a zastupujícím prezidentem maršálkem Sejmu Bronislawem Komorowským pracuje téměř nepřetržitě na přípravě pohřbu, ale řeší současně i otázky zastoupení důležitých činitelů státu, kteří zahynuli při neštěstí.

Mnohé věci, jako například včera jmenování nového šéfa Národní banky, však byly odloženy až na dobu po pohřbu prezidentského páru a dalších obětí. Jmenován byl zatím pouze nový šéf Úřadu prezidenta a šéf Rady národní bezpečnosti. Nespěchá se ani s obsazením patnácti míst poslanců Sejmu, většina z nich byla z opoziční strany Práva a Spravedlnosti. Zítra po poledni se bude totiž konat smuteční zasedání Sejmu, první v jeho historii, které uctí památku těch poslanců, kteří při katastrofě zahynuli.

Další verze neštěstí u Smolenska: pilot špatně nastavil výškoměry letadla.

Za leteckou katastrofu v ruském Smolensku, při níž zahynul polský prezident Lech Kaczynski s manželkou Marií, může možná špatně nastavený výškoměr v polském vládním speciálu. Podle expertů na leteckou bezpečnost to je jedna z možných příčin pádu stroje Tu-154. Nasvědčuje tomu několik okolností.

Ruské úřady dosud příčinu neštěstí nesdělily. Podle místopředsedy ruské vlády Sergeje Ivanova jsou však záznamy z černých skříněk letadla nepoškozené. Lze proto předpokládat, že vyšetřovatelé důvod pádu letounu s polskou státní a armádní elitou brzy zjistí.

Ivanov včera pouze potvrdil informace z neděle, že posádka včas obdržela varování o špatném počasí na letišti i doporučení využít záložní letiště v Minsku nebo Moskvě. V čase neštěstí byla viditelnost kolem 400 metrů, přičemž podle předpisů musí být pro přistání viditelnost jeden kilometr.

Ruští experti se shodují, že za neštěstí nejspíše může chyba pilotů při opakovaných pokusech o přistání v husté mlze. Ve Smolensku byla v tu dobu velmi špatná viditelnost. Pilot si tak nemusel všimnout, jak blízko je nad zemí.
Rusové udávají výšku letadla jinak.

Ředitel letového provozu na osudném letišti Pavel Plusin navíc včera ruskému serveru Life news.ru řekl, že piloti přestali během přistání informovat řídící věž o své výšce. "Oni nás ze začátku informovali. ale potom přestali dávat jakékoliv zprávy o své výšce. Nevěděl jsem, jak jsou vysoko," tvrdí Plusin.

Vysvětluje si to tak, že piloti polského vládního Tu-154 neuměli dobře rusky. "Mluvili, ale čísla pro ně byla dost složitá," říká Plusin. Polská média však píší o tom, že kapitán mluvil plynule rusky.
V čem by tedy mohli piloti selhat? Kapitán stroje Tu-154 mohl například špatně nastavit výškoměry. V Rusku se totiž používá jiný systém udávání výšky letadla než ve zbytku světa (s výjimkou Číny), a pokud si to pilot neuvědomí, může dojít snadno k tragédii.

"Podle ruských standardů se létá na takzvanou referenční výšku prahu dráhy letiště a podle západních standardů se udávají nadmořské výšky. Rozdíl použití těchto dvou postupů může být smrtelný. Kdo si toto neuvědomí, je jednou nohou v hrobě," soudí kapitán dopravního letounu A-320 Karel Mündel. Ten je zároveň šéfem technické komise Českého sdružení dopravních pilotů.
Používali piloti špatné výšky?

"Stroj přilétá na letiště, které leží 400 metrů nad mořem. Pilot si nastaví výškoměr na tlak na hladině moře a klesá na v Rusku udávaných 400 metrů nad letištěm. Následuje pak jediné – letoun se srazí se zemí," vysvětluje Karel Mündel.

Pro tuto teoreticky možnou příčinu nehody hovoří fakt, že letoun při posledním pokusu o přistání zavadil o stromy. "Vzhledem k tomu, že se letadlo dotklo země před dráhou, je vysoce pravděpodobné, že piloti používali špatné výšky," dodává Mündel.

Už v neděli se navíc spekulovalo o tom, že piloti mohli být pod velkým tlakem, aby nedaleko Katyně přistáli. Na palubě totiž seděl kromě prezidenta i šéf generálního štábu a velitel letectva a všichni chtěli stihnout vzpomínkový obřad k 70. výročí zavraždění 22 tisíc Poláků sovětskou armádou.

Letiště ve Smolensku nedisponuje špičkovým navigačním systémem, který umožní přistání za jakéhokoliv počasí. Za katastrofu dopravního letounu nemůže nikdy jen jediná příčina, ale souběh několika chyb.

Může to být špatně nastavený výškoměr v kombinaci se špatnou ruštinou pilotů, zastaralým vybavením letiště a tlakem na okamžité přistání. Nebo něco úplně jiného. Jasno by mělo být v nejbližších dnech.

Co je černá skříňka.

Jedná se o takzvaný havarijní zapisovač umístěný v každém letounu. Existují vlastně dvě – jedna zaznamenává důležitá technická data letu (FDR) a druhá nahrává posledních 30 minut konverzace v kabině (CVR). V současnosti bývají oba přístroje často sloučené v jednom pouzdře.

Mezi důležitá technická data letu patří informace o chodu motorů, výšce, rychlosti, nastavení kormidel a dalších parametrech, které mohou pomoci objasnit příčiny havárie letounu. Vyšetřovatelé tak mohou podrobně zrekonstruovat dráhu letu těsně před havárií.

Nahrávky posledních 30 minut konverzace v kabině jsou důležité k tomu, aby vyšetřovatelé věděli, jaké pokyny těsně před havárií dávali piloti a o čem spolu mluvili. Pokud tedy někdo pilotům polského letounu přímo v kabině přikázal, aby i přes nepříznivé počasí přistáli, mělo by to být na záznamu slyšet.

Černá skříňka je po určitou danou dobu žáruvzdorná a zcela vodotěsná a z letounu je obvykle automaticky vymrštěna (kvůli ochraně před déletrvajícím žárem nebo možnými explozemi).

První dámu Polska identifikovali až podle prstýnku.

Mariu Kaczyńskou (66), manželku polského prezidenta Lecha Kaczyńského, identifikovali až podle prstýnku s vyrytými iniciálami. V okamžiku havárie totiž neseděla společně s prezidentem, ale v zadní části letadla.
Německý list Bild s odvoláním na zdroje blízké vyšetřování sobotní letecké tragédie napsal, že během letu neseděla na svém místě v prezidentském salónku v přední části letadla, ale v zadní části s příbuznými obětí katyňského masakru. Pasažéry ze zádi požár po pádu letadla prakticky spálil.

Sousedé Kaczyńských ze čtyřpatrového domu na varšavském sídlišti Powisle vzpomínají na první pár země pochvalně jako na „takové obyčejné lidi“.

„Paní Maria milovala nákupy v obchodech na sídlišti a prezident pomáhal jiným nosit kanystry s vodou,“ řekl listu Žycie Warszawy jeden ze sousedů v domě, kde Kaczyňští žili čtyři roky předtím, než přesídlili do prezidentského paláce.

Maria stěhování do prezidentského paláce údajně dlouho odkládala. Na sídlišti se jí líbilo více: jejími kamarádkami byly paní z trafiky i prodavačka v zelenině.

Muže zklidňovala.
Jako první dáma se však projevovala velmi samostatně. Při zahraničních cestách údajně pomáhala její znalost angličtiny a francouzštiny. Ani po boku prezidenta se netajila svými názory: když se jednalo o tom, zda zapsat do ústavy zákaz přerušení těhotenství, otevřeně se postavila proti.

Protože zastávala liberálnější názory, vystupovala také ve prospěch některých ekologických skupin. Za svůj postoj k interrupci si vysloužila otevřené útoky nacionalistické a katolické rozhlasové stanice Radio Maryja.

Polská média jí přičítala uklidňující vliv na manžela. Ten na rozdíl od svého agresivnějšího a konfrontace vyhledávajícího svobodného bratra Jaroslawa dokázal občas smířlivěji dospět ke kompromisu.

Polský Sejm i Senát se rozloučí se zesnulými zákonodárci.

Polská politická scéna se dnes symbolicky rozloučí s tragicky zesnulými kolegy. Do Varšavy také dorazí další těla obětí katastrofy, včetně první dámy.
Na mimořádném zasedání polského Sejmu i Senátu se dnes polští politici rozloučí s patnácti poslanci a třemi senátory, kteří zahynuli v sobotní letecké katastrofě.

Na místech, kde zákonodárci v obou komorách parlamentu pravidelně sedávali, dnes budou jen kytice. Přítomny budou také rodiny zesnulých politiků.